Plnohodnotné bílkoviny a aminokyselinové spektrum

Často můžeme narazit na tvrzení, že takový a makový druh masa je biologicky hodnotný, obsahuje plnohodnotné bílkoviny, má optimální nebo neoptimální složení aminokyselin, má dobrou nebo horší stravitelnost…Co to ale vlastně v skutečnosti znamená? Jsou to pouze marketingová tvrzení? Nebo je vysvětlení pro obyčejné laiky tak složité, že patří pouze odborníkům?  

Ani jedno, ani druhé!

Pojďme se na to společně podívat:

Co jsou to proteiny?

PROTEINY = BÍLKOVINY

  • Plnohodnotné bílkoviny jsou základním stavebním kamenem všech buněk a tkání. Tvoří vazy, šlachy, kosti, kůži, nehty, drápy, peří, svalovinu, jsou součástí obilovin, luštěnin, vajec, mléka… A když něco z toho sníme, dostaneme plnohodnotné bílkoviny do našeho trávicího traktu. Tam si je naše tělo začne rozkládat na menší jednotky – aminokyseliny, které pak putují po těle všude tam, kde jsou potřeba.
  • Aminokyseliny jsou nepostradatelné pro život. Kromě jiného řídí hormonální systém, metabolizmus, tvorbu tkání, jsou extrémně důležité pro funkci očí, mozku, imunitního systému, atd.
  • Existuje celkem 22 aminokyselin, z toho 10 je esenciálních (u člověka pouze 8), to znamená, že tělo si je nedokáže vyrobit, ale potřebuje je dodat ve stravě. Zbylých 12 neesenciálních si tělo samo vytváří v hlavně játrech.
  • V případě, že tělo nemá dostatečný příjem bílkovin, organizmus, aby mohl dál fungovat, začne požírat sám sebe – začne si bílkoviny brát z vlastních svalů a tělo začne chřadnout.
  • Nedostatek aminokyselin v těle může ovlivnit růst, způsobit změny nálad, vyvolat anorexii, anémii, nastávají problémy s produkcí mléka, klesá kvalita kůže, srsti…v těch lepších případech. V těch horších můžou zapříčinit chromost, zvýšenou propustnost střeva (leaky gut), řadu neurologických problémů, potíže s játry apod.

Biologická hodnota bílkovin a aminokyselinové spektrum

Podle obsahu aminokyselin se určuje biologická hodnota (BH) bílkovin. Jednoduše řečeno, pokud jsou přítomné všechny aminokyseliny v potravině v dostatečném množství, daná potravina má vysokou BH bílkovin. Pokud naopak některá aminokyselina chybí nebo se v ní nachází v nízkém množství, BH potraviny se snižuje.

Nejvyšší BH má vejce, označuje se číslem 100 a podle něho se hodnotí další potravin. Čím méně aminokyselin daná potravina obsahuje, nebo čím je množství esenciálních aminokyselin v ní nižší, tím nižší je číslo BH.

Tady je několik druhů potravin a jejich BH pro představu:

  • Vejce – 100
  • Mléko – 93
  • Kuře – 79
  • Ryba – 76
  • Hovězí – 75
  • Pšeniční lepek – 64
  • Tofu – 64
  • Rýže – 59
  • Ovesné vločky – 55
  • Chléb – 54
  • Čočka – 50
  • Pšeničná mouka – 41

*Zdroj dogsnaturallymagazine.com

Co může způsobit nedostatek aminokyselin v těle psa?

  • Jak je tedy patrné, rostlinné bílkoviny jsou pro psa méně hodnotné a v případě, že dlouhodobě bude dostávat potravu, která je z velké části složená z obilovin nebo luštěnin, Jeho tělo může mít aminokyselinovou deficienci. To znamená, že esenciální aminokyseliny (ty, které si tělo nedokáže vyrobit, ale musíme mu je dodat) mu budou chybět.
  • Je potřeba si taktéž uvědomit, že nejen každý druh masa, ale i každá část živočišného těla má jiný poměr aminokyselin neboli jinou biologickou hodnotu bílkoviny. V praxi to znamená, že třeba peří, kůže, nebo kopyta Vám na papíře zvednou množství bílkovin, ovšem jejich hodnota pro tělo bude hodně nízká a organizmus bude strádat.
  • Rovněž krmení hodně tučným masem = nedostatek aminokyselin pro psa. Tuk obsahuje dvakrát víc kalorií na gram než bílkovina. A pes může sežrat jen určité množství kalorií. Pokud by sežral víc kalorií, než by měl, jen aby měl dostatek aminokyselin z tukem prorostlého masa, byla by z něj za chvíli bečka. Takže ve zkratce půl kila mleté hověziny, která obsahuje 10% tuku a 90%masa je pro tělo hodnotnější, co se bílkovin týče, než mletina, která obsahuje 30% tuku a 70% masa.
  • Vysoké teploty aminokyselinám mění strukturu a dělají je pro tělo hůře stravitelnějšími nebo je úplně zničí.

Není bílkovina jako bílkovina.

V naších končinách jsme si bohužel, zvykli, že papír snese hodně. Platí to často i pro krmiva. Z jejich složení je často nemožné zjistit zdroj bílkovin (jestli se jedná o svalovinu nebo peří). Tepelná úprava, která je potřebná pro jejich výrobu snižuje jejich stravitelnost nebo je ničí. Častokrát máme tendence ignorovat, jestli se jedná o bílkoviny rostlinného nebo živočišného původu v domnění, že pejskovi dáváme jen to nejlepší nebo jsme přesvědčení, že to nemůžeme nijak ovlivnit.

Nebuďme líní, naši miláčkové si to nezaslouží. Připravit si vlastní krmení v pohodlí domova není až tak náročné, jak se na první pohled může zdát.

Vezměte odpovědnost za krmení Vašeho psa do svých rukou!

Krmte syrově ????